Novinky
-
Pracovní akce podzim 2024 - podzim 2025
O co méně píšeme sem, o to více makáme na bunkru, nebojte.
Od loňského roku už se práce zaměřily prakticky výhradně na dokončení našeho veledíla a to sice makety pevnostního minometu. Kolegové strávili hromadu času nad vymýšlením toho jak tu či onu součástku při dnešních možnostech udělat a jak to celé sestavit tak, aby to fungovalo. Ne tedy střílelo, ale mechanicky co nejvíce připomínalo původní zbraň. Tvořily se tak součástky převodů, aby se zbraň mohla pohybovat po původní lafetě pomocí odměrových koleček. Dále se tvořila převodovka, která tento posun následně zajišťuje a je asi nejsložitější částí zbraně vedle závěru.
Upravovaly se hadice a jejich napojení na zbraň, aby byl dostatečně názorný i způsob chlazení zbraně.
Vedle stavby minometu samozřejmě pokračovaly práce udržovací, protože ty na bunkru nikdy nemají konec zejména co se týče všelijakého natírání ať už kovových či betonových / zděných částí. Údržba tak čítala následující činnosti:- odstrojení, nátěr a opětovné sestavení vchodových silnostěnných dveří
- sanace čelní stěny uvnitř pravé kasematy - omítka dolů, natáhnout a nabílit
- očištění a nátěr rámu ženijního průlezu (včetně poklopů)
- očištění, natažení a vybílení části vstupní chodbičky a přilehlé zvonové šachty
- očištění a nátěr interiéru zvonu, včetně jeho výbavy
- zprovoznění muničního výtahu
- oprava poničené podlahy v levé kasematě
- očištění a nátěr rámu a poklopů na studni
- výroba jedné sady protiplynových a protidýmových filtrů
- vyspádování podlahy ve střelecké místnosti minometu
- pěstitelské práce v okolí objektu - odstranění větví po pokácených stromech
Samozřejmě jsme nezapomínali provázet návštěvníky, ale těch letos dorazilo opravdu pomálu a to včetně hlavní akce. Ta se tedy nesla ve velmi špatném počasí, kdy z celého týdne prakticky jen dvě odpoledne nepršelo. Jinak to byla spíše vodnická akce. -
Pracovní akce 23.-25.8. 2024
Po necelém měsíci se opět vracíme na 72, abychom se v ní zase počochnili. Akce v počtu čtyř opravářů bunkrů byla provázena krásným počasím a hromadou odvedené práce. Ač stále prázdniny, návštěv mnoho nebylo, ale kvantita byla nahrazena kvantitou - dorazili opět návštěvníci, kteří ocenili naší diagnózu akutní bunkrologie, která se projevuje na stavu objektu. Provedli jsme tak děcka s doprovodem od těch nejmenších, až po studenty i s doprovodem dospěláků. Ani tentokrát nechyběl pár návštěvníků z Ukrajiny, byť dlouhodobě žijící v ČR. Popřáli jsme jim a hlavně jejich zemi hodně zdaru a hlavně štěstí, které tolik potřebují.
Následovala turistická miniskupina maminky se dvěma dětmi, kteří šli pěšky až do Králík. Dcerka prý v bunkru nikdy nebyla, takže na žádost, zda může nakouknout dovnitř jsme samozřejmě odpověděli kladně s tím, že se samozřejmě mohou podívat všichni tři a nejen nakouknout, ale celý bunkr si prolézt. Podlážka v pancéřovém zvonu tak prošla lehkou zatěžkávací zkouškou. Když už slečna v bunkru jednou je, tak jí přece musíme pustit všude. Tedy výjimečně jsme rodinku pustili až nahoru do zvonu, aby se pokochala pohledem z dočasně otevřených střílen. Moc fajn jsme pokecali, syn už dříve navštívil Dobrošov, tak jsem si dovolil mu upravit jednu informaci, kterou se tam prý dozvěděl. Tak věříme, že byli nakonec spokojení všichni tři a hlavně bez úhony dorazili do cíle své cesty, tedy do Králík a tímto je zdravíme a děkujeme za návštěvu :-).
Jinak se nám opět potvrdilo, že jakmile začneme balit před odjezdem, dorazí nejvíce zájemců o prohlídku. Nejinak to tedy bylo i v neděli, kdy krátce po poledni jednak dorazila rodinka, která nás dle svých slov kontroluje každý rok, aby zjistili co jsme stihli udělat a krátce po ní nějakých 20 lidí. Rozdělili jsme si je tedy "napůl" s kolegou. On čtyřčlennou rodinku, já těch dvacet :-). Ukázalo se, že to jsou nejen fandové bunkrů (ve skupině byly i dámy), ale i část rodiny, která nám hodně pomohla s jednou takovou trubkou ve spodním patře ;-). Jelikož objekt na takto velké skupiny není úplně zařízen (poměrně rychle se v kasematě vydýchá vzduch), dostali hlavní část výkladu před objektem a pak už následovala samotná prohlídka interiéru spojená s objasněním některých záhad bunkrologie a zejména pak skutečností spojených s objekty v Žamberských lesích. Padlo i pár zajímavostí zcela mimo bunkrologii, ale k historii, zkrátka byla to taková ta skupina, kde to baví jak průvodce, tak i návštěvníky a navzájem si to užívají. Takže ještě jednou touto cestou i jim děkuji za návštěvu a ocenění našeho povídání. Nestává se často, že by se na konci prohlídky dostavil potlesk. Potěšilo, fakt!
No a co jsme tedy kromě provázení udělali na samotném bunkru? Inu toto:- Omytí plísní ze stěn v místnosti WC a v umývárně až po průlez.
- Nátěr oplechování celé kasematy pro minomet.
- Nátěr trojdílného deklu na ženijní průlez.
- Vyspravení odmrzlých částí omítky a poškozených týlových zdí, včetně domodelování betonové části střílny N vpravo od vchodu.
- Demontáž a transport stojanu pro vrhač granátů do zvonu, který (samozřejmě i se samotným vrhačem) poputuje na krátkodobou zápůjčku pro výstavu k výročí zahájení stavebních prací na opevnění v Ústí nad Orlicí jež začíná 20.9.2024.
- ... a samozřejmě již zmíněné provázení návštěvnic, návštěvníků a návštěvčat
Jinak se kolem objektu hemžila hromada orientačních běžců, neb zde měli nějaké soustředění a to snad všech věkových skupin. Takže neustále ze všech směrů přibíhali a odbíhali závodníci a závodnice. Zřejmě se okolí stává Mekkou tohoto sportu, neb již v červnu zde probíhalo snad dokonce nějaké místrovství? Ale to už odbočuji. Zkrátka byl to další moc fajn víkend strávený s kamarády a moc fajn návštěvníky k tomu.
Tak třeba zase v září... -
Pracovní akce 26.7.-3.8. 2024
Letošní pracovní akce se nesla ve znamení údržby a očisty. Jak uvnitř, tak hlavně venku.
Počasí nám oproti loňsku docela přálo a zmokli jsme tak jen jednou. Návštěvníci si k nám též našli cestu, byť mnohdy spíše náhodou, ale velmi pomohla i skvělá propagace občerstvení "Áčko" na Panském poli, které k nám aktivně lidi posílalo. Minimálně dle toho s jakou k nám někteří návštěvníci přišli. Moc tedy děkujeme za propagaci!
Jelikož v republice panovaly vcelku tropy, větší část občanstva se spíše vydala plovati na plovárny. Tedy návštěvníků nebylo mnoho, ale zato přišli ti, kteří ocenili naší práci. Na tom jsme se shodli i s kolegy z jiných muzeí, kteří nás navštívili - i u nich tento trend letos vedl. Je to fajn, když víte, že vykládáte o historii lidem, které to zajímá a nejdou pouze proto, aby si "udělali čárku", že někde byli.
Moc potěšeni jsme byli i zahraniční návštěvou, tentokráte z Ukrajiny. Dorazili děda s babičkou co jsou u nás "na prázdninách" a s nimi dcera a vnoučata. Krásné popovídání a moc milá návštěva.
"Volný čas", který jsme si udělali po dlouhých letech, byl stráven cestou za kulturou a tedy návštěvou naprosto skvělého muzea starých strojů v Žamberku - Vonwillerka. Všem, ale opravdu všem vřele doporučujeme! Neskutečné nadšení provozovatelů, průvodce a úžasná sbírka exponátů od parních strojů stabilních přes parní stroje hýbací (např. jeden ze dvou Sentinelů v republice), stroje pletací (neb Vonwillerka byla původně textilní fabrika) až po neskutečné kousky z říše motocyklů a automobilů.
Následovala návštěva tvrze Bouda, kde jsme před už více jak třiceti lety začínali. Omrkli jsme zdejší unikátní model dělové otočné výsuvné věže a prošli si chodbami, kde jsme tehdy strávili pěkných pár měsíců. Večeře ve slejváku pak v Českých Petrovicích a hurá zpět k nám.
Co jsme tedy v rámci letošní týdenní brigády udělali?
- kompletní očista exteriéru objektu tlakovou myčkou - tedy nejen zdí, ale i diamantových příkopů. Zde patří obrovský dík Kamilovi, který prakticky celý objekt takto osvěžil a strávil v mokru pár dnů
- nátěr části podlah horního patra v prostoru vchodu - konečně
- 189 očištění plechů v levé kasematě u čelní stěny
- oprava instalací ve zvonu - muniční výtah a boj s hmoždinkami a chemickými kotvami
- vyklizení místnosti pro uskladnění munice pro minomet (zde dočasné)
- kompletní očištění stěn výše uvedené místnosti, včetně části pod zvonovou šachtou - starý nátěr bohužel vlhko nevydržel a mnohde se zjevily plísně
- vyspravení míst po odpadlém betonu na stropu této místnosti
- kompletní výmalba skladu munice a přilehlých prostor
- vyspravení míst po odpadlém betonu na stropu kasematy pevnostního minometu
- výmalba stropu kasematy pevnostního minometu
- omytí stěn s oplechováním v kasematě pevnostního minometu - příprava na nátěr
- provázení průběžné
Navštívili nás zase naši milí přátelé bez kterých už si to na bunkru nedovedeme představit - rodina Líbalových, Irča, Majkl cestovatel a další. Bylo to zkrátka zase moc fajn, jen to moc rychle uteklo. Samozřejmě tam na nás shora dohlíželi náš Tomous a Jirka Líbal st. Nevím jak ostatní, ale já si na ně vzpomněl velmi často. Prostě tam byli se mnou.
Děkuji tedy tímto svým přátelům za další skvělý týden tam, kde to máme všichni nejraději a těším se na další akci na naší betonové krásce.
Poděkování patří i návštěvníkům, kteří nás navštívili a rozhodli se pomoci našim snahám o rekonstrukci. Moc si toho vážíme! -
Hlavní akce 2024
Na objektu nás najdete po celý týden od 26.7.2024. -
Pracovní akce 2021 - 2024
O co víc jsme to flákali tady s aktualizacemi, o to víc jsme makali na bunkru. Za ty tři roky od poslední aktualizace (no, letí to no) byly provedeny následující práce:- pravidelná údržba okolí objektu před každou sezónou
- kompletně dokončena vzduchotechnika v horním patře - poslední osazenou trubkou se tak stal odtah zkaženého vzduchu ze zvonu (zde chybí ještě osadit exhaustor a jeho ruční pohon)
- kompletně dokončena vzduchotechnika v dolním patře - poslední osazenou trubkou se stal výduch čerstvého vzduchu k minometu
- nátěr nádrže u umývárny, kdy jsme shledali v archivu, že neměla být barvou asfaltovou, ale standardní šedou
- kompletně přeorána elektroinstalace v místnosti zemní telegrafie
- provedlo se asi 47 nátěrů všeho možného v bunkru, zejména stěn a to barvou i výmalbou (stejně to plesniví)
- zcela se předělalo to, co bylo na krycí desce minometu, protože většina toho byla prostě špatně - tedy je zcela nová příruba pro hlaveň, vedení pro krycí dvířka, dvířka samotná, mechanismus zvedání a spouštění, větrací otvory a jejich uzávěry, vše několikrát natřeno a osazeno zpět
- průběžně probíhaly práce na zbrani G a to na objektu i mimo něj - ty zabírají nejvíce času
Jestli se na nás Tom tam shora dívá, tak byl myslím spokojen, i když... občas trochu lenošíme a kecáme s kamarády co nás přijdou navštívit, místo abychom makali. Ale zase i ta kultura musí být. -
Pracovní akce 20-22.8. 2021
Dílčí akce ve třech za celkem fajn počasí zahájená projektováním nové verze uzávěrů vybíracích a větracích otvorů na krycí desce střílny minometu.
Vystříhané části z papíru jsme na sebe tak porůznu pokládali a tvořili tak podklady pro pozdější výrobu. Specialisty na tyto projektové práce se stali samozřejmě Brďa s Honzou 13, kteří se v tom vyžívají a jde jim to jak po másle.
Jinak jsme tvořili následující:
- betonáž osazených trubek vzduchotechniky ve spodním patře mezi střeleckou místností pro minomet a prostorem pod průlezem, dtto pak sklad střeliva pro minomet a WC
- omytí stěn/oplechování střelecké místnosti minometu a levé střelecké horního patra od plísní, která se tak ráda chytá na prach a následně nátěr oplechování na čelní stěně levé kasematy
- provázení když k nám někdo zabloudil :-)
-
Pracovní akce 23-31.7. 2021
Od Tomova pohřbu do hlavní akce proběhlo ještě pár výpadů v rámci kterých jsme pracovali vesměs na naší oblíbené vzduchotechnice ať už co do pokusného sestavování, nýtování, roznýtovávání špatně padnoucího, nýtování nového a hlavně pak natírání všech těch našich trubek. Tedy další části. Všech by v tomto ohledu bylo ještě příliš silné slovo. Zkrátka snažili jsme se prací na bunkru vyhnat chmury, co si budeme povídat. Ty první dvě akce bez Toma byly opravdu těžké a člověk se mnohdy neubránil slzám.
Nicméně nastala akce hlavní a při té se, kromě vzduchotechniky (nepsal jsem to už?) dělala ještě vzduchotechnika a mimo jiné i pár dalších drobností jako:
- stříkání trubek vzduchotechniky pro horní i dolní patro, příruby, třmeny na uchycení a další s tím spojené taškařice jako např. tmelení
- osazení nastříkaných trubek a k nim i výduchů do kasemat a spodního patra tzn. ty trychtýře s drátěnými mřížkami osazené za pomoci šroubů s půlkulatou hlavou a zářezem tzn. tak jak to tehdy mělo být. Uvnitř pochopitelně oranžová suříková, "třidnyschnoucí" barva.
- demontáž všeho demontovatelného na krycí desce střílny pro minomet
- nástřik všeho zdemontovaného z krycí desky střílny pro minomet, tedy to co má být nabarveno (Gallovy řetězy na ovládání dvířek a ozubená kola jsme pochopitelně nestříkali, resp. stříkali, ale WD40 po předchozím vyprání)
- při té příležitosti jsme se rozhodli, že původní uzávěry větracích otvorů na krycí desce střílny zahodíme, protože na nich nebylo dobře skoro nic a stejně tak bude muset být upravena i skříň do které ústí hlaveň samotného minometu - ta vypadala taky jinak... Takže zase práce navíc, ale nikoliv marná.
- demontáž vyvažovačů ke kulometnému dvojčeti kvůli povrchovým úpravám a opravám - to byla zábava na celé odpoledne, protože pružiny pruží velmi a muselo se vše demontovat velmi opatrně, aby mosazné trubky jež tvoří samotný vyvažovač s odpadem nábojnic nedošly k úhoně. Od oleje jsme byli až za ušima všichni, ale akce se obešla bez úrazu a vystřeleného oka
- samozřejmě jsme v průběhu prací nezapomněli provázet zvídavé návštěvníky
Jelikož už jsme na objektu od roku 1996, udělali jsme si jeden večer takový promítací v našem natíracím stanu a pouštěli jsme si fotky z dob, kdy jsme na objektu začínali. Dlužno dodat, že okolí jsme oproti původnímu stavu téměř nepoznávali a byli jsme až šokováni jak jinak to tam vypadalo. Neméně překvapení pak ukázaly jednotlivé roky při kterých jsme se věnovali jednotlivým částem objektu a říkali si po jakých krůčcích vznikalo to co tam je teď a že to dlouhou dobu mohlo vypadat jako že se nic tak zásadního neděje (kromě jasně viditelných věcí jako opravená stěna, zvon aj.). Přesto to mnohdy bylo práce jak na kostele co jsme odvedli a nebyla vidět :-). To už tak u bunkrů bývá. Takže jsme si krásně zavzpomínali na dobu, kdy jsme byli mladí, plní sil, ideálů a vše bylo před námi. A bylo to moc fajn. -
Nejsmutnější den v novodobé historii R-S 72 Nízká
22.4.2021 zemřel Tom Jagoš
Navždy nás opustil zakládající člen Spolku R72, úžasný kámoš, manžel, táta... Člověk se kterým jsem strávil 30 let na bunkrech a zažil neuvěřitelné akce na které nikdy nezapomenu.
Až budete někdy chodit při prohlídce po R-S 72, vězte, že veškeré podlahy co uvidíte a mnohé vnitřní i vnější stavební práce jsou jeho dílem. Stejně tak ten neskutečný model zkušebního objektu pro pevnostní minomet z Hľbokého. Vlastně téměř není nic na bunkru, čeho by se Tom nedotknul a nespravil, nenačančal jak to uměl jen on, prostě všude tam přiložil ruku k dílu
Je to pro nás obrovská ztráta a vůbec nevím zda a kdy se s tím dokážeme vůbec vyrovnat.
Tomův pohřeb se uskutečnil ve Starém Městě 27.4.2021 za účasti všech zbývajících členů Spolku R72 a našich kamarádů.
Cestou na tento pohřeb jsem se zastavil na R-S 72, abych tam Tomovi natočil rozloučení, zapálil svíčku a věnoval minutu ticha na jeho památku. Kdo by si chtěl zavzpomínat, je na Facebooku R-S 72.
Tome, díky za vše... -
Pracovní akce 20.3.2021
Mikroakce ve dvou členech s ohledem na opatření aktuální "vlády" této země.
Co jiného než zase trubky sem, trubky tam, všude kam se podívám. Rozměřování, osazování prachových filtrů do nasávání a všeliké další potrubní práce. -
Březen 2021
Nezahálíme, černíme šrouby na vzduchotechniku a tvoříme mřížové uzávěry výduchů vzduchotechniky do jednotlivých místností.
Naposledy přidané fotografie
Nejnovější články
Umístění a přístupové trasy
Objekt se nachází v Orlických horách mezi Rokytnicí v Orlických horách a Bartošovicem, vedle lesní cesty vedoucí z Panského pole směrem na Zemskou bránu.
Pro automobilisty od Prahy, Hradce Králové, Ostravy nejlépe odbočit ze silnice č. 11 v obci Helvíkovice u Žamberka, směr Rokytnice v Orlických horách a později Bartošovice. Odstavné parkoviště pro osobní vozy a autobusy je značeno nedaleko osady Hanička cca 7 km od Rokytnice v Orlických horách. Z tohoto parkoviště kolem pěchotního srubu R–S 74 pokračujeme asfaltovou silnicí s turistickou značkou (červená - Jiráskova
cesta) směrem na Zemskou bránu.(cca 10 minut).
Vlakové spojení z trati č. 020 Praha – Týniště n. Orlicí – 021 Týniště n. Orlicí – Hanušovice s přestupem v Doudlebech n. Orlicí do Rokytnice v Orlických horách. Z Rokytnice v Orlických horách lze použít některý z autobusových spojů směr Bartošovice a vystoupit na zastávce Hanička u záchytného parkoviště.
Pro pěší vedou z Rokytnice v Orlických horách značené turistické trasy. Na záchytném parkovišti je umístěn stánek s občerstvením./16 d 4/
Pro automobilisty od Prahy, Hradce Králové, Ostravy nejlépe odbočit ze silnice č. 11 v obci Helvíkovice u Žamberka, směr Rokytnice v Orlických horách a později Bartošovice. Odstavné parkoviště pro osobní vozy a autobusy je značeno nedaleko osady Hanička cca 7 km od Rokytnice v Orlických horách. Z tohoto parkoviště kolem pěchotního srubu R–S 74 pokračujeme asfaltovou silnicí s turistickou značkou (červená - Jiráskova
cesta) směrem na Zemskou bránu.(cca 10 minut).Vlakové spojení z trati č. 020 Praha – Týniště n. Orlicí – 021 Týniště n. Orlicí – Hanušovice s přestupem v Doudlebech n. Orlicí do Rokytnice v Orlických horách. Z Rokytnice v Orlických horách lze použít některý z autobusových spojů směr Bartošovice a vystoupit na zastávce Hanička u záchytného parkoviště.
Pro pěší vedou z Rokytnice v Orlických horách značené turistické trasy. Na záchytném parkovišti je umístěn stánek s občerstvením./16 d 4/